Jakmile se objevil covid, řada lékařů začala léčit telefonicky. Není to nic příjemného, máte teplotu, není vám dobře, bolí vás v krku, ale lékař vás nechce vidět. Místo toho vám vypíše nemocenskou a zaregistruje vás do systému, abyste si mohli zajít na PCR testy. Následně začnete řešit, jak se na testy dostat. Testuje se v nemocnici, která může být na druhé straně města. Abyste ve stavu, kdy se vám točí hlava a zavírají se vám oči sami řídili, to nepřipadá v úvahu. Nechcete způsobit dopravní nehodu, i když, kdybyste řekli, že jste pozitivní, asi by se s vámi ani policie nebavila a nechali by vás bez pokuty, ale riskovat to nechcete. Může vás odvézt také někdo z rodiny, ale který dobrovolník si sedne do auta čili do stísněného prostoru s potencionálně pozitivním? Zavolat si taxíka pochopitelně taky nepřipadá v úvahu, o hromadném dopravním prostředku ani nemluvě.
Pravděpodobně nakonec ukecáte někoho z rodiny, stejně je velká pravděpodobnost, že už je od vás taky nakažený. Můžete jet v autě s rouškou, čímž si bude klepat na čelo okolí, ale vy víte své. Dojedete na testovací místo a necháte si vytřít nos testem vivadiag. Odjedete domů, je vám stále stejně zle a ještě vás šimrá v nose a čekáte na výsledek.
Další den dostanete SMS zprávu, že jste pozitivní, ale vám je v podstatě jedno, jestli jste pozitivní nebo ne, vám je prostě zle a víte, že je to viróza. Zavoláte svému doktorovi výsledek testu a on? Poradí vám, ať berete paralen, a to je vše. Ale to vám přece mohl říct i bez testu! Kdybyste byli negativní, tak vám je špatně, přece nesimulujete, tak to by lékař udělal co? Pozval by vás k sobě do ordinace a léčil vás? Kdo ví, třeba by vás poslal do práce, že si nemáte vymýšlet.
Covid je zvláštní nemoc, ale že můžete být nemocní, a přitom vás ani neprohlídne lékař, to opravdu není v pořádku.